Skrývání se za nálepkou eko: Firmy využívají greenwashing k přilákání environmentálně smýšlejících zákazníků
Výrobci se prostřednictvím marketingových taktik, snaží oklamat spotřebitele a přesvědčit je, že jejich výrobky jsou udržitelnější, než ve skutečnosti jsou.
Greenwashing je marketingová strategie, při které společnosti uvádějí nepravdivé nebo přehnané tvrzení o svých výrobcích nebo postupech, aby se zdály být šetrnější k životnímu prostředí, než v realitě jsou.
V průzkumu EU v roce 2020 bylo zjištěno, že 53 % environmentálních tvrzení o výrobcích bylo „nejasných, zavádějících nebo nepodložených“. V jiném průzkumu v témže roce úřady podezřívaly 42 % ekologických výrobků z toho, že jsou „nepravdivé nebo klamavé“.
Greenwashing se používá s cílem oslovit spotřebitele, kteří se zajímají o klimatické problémy a jsou si více vědomi vlivů svých nákupů na životní prostředí. Módní průmysl je jedním z odvětví, které se často zapojuje do této marketingové taktiky.
Evropská unie zavádí sankce
Jelikož si spotřebitelé si tyto taktiky stále více uvědomují, roste tlak na módní společnosti, aby přijaly komplexnější a realizovatelné postupy udržitelnosti. Evropská unie má v plánu zavést „přiměřené“ sankce pro boj proti greenwashingu, při kterém společnosti zveličují své environmentální kvality. Sankce budou podle portálu The Guardian součástí širšího balíku opatření, jejichž cílem je usnadnit spotřebitelům identifikaci skutečně udržitelných výrobků.
S cílem odhalit greenwashing v módním průmyslu je důležité ujistit se, že dané značky jsou pod specifickou certifikací, jako například GOTS (Global Organic Textile Standard), Fairtrade nebo Cradle to Cradle. Kromě toho je důležité pečlivě číst etikety se složením, které prozradí, zda jsou výrobky vyrobeny z přírodních, obnovitelných nebo recyklovaných materiálů.
Nedostatečná regulace potravinářského průmyslu
Dalším odvětvím náchylným k greenwashingu je potravinářský průmysl. Společnosti mohou tvrdit, že jejich výrobky jsou organické, přírodní nebo ekologické, ale často tato označení nejsou regulována, což vytváří prostor pro klamavé marketingové taktiky.
Obaly jsou také oblastí, ve které se potravinářský průmysl podílí na greenwashingu. Společnosti mohou používat obaly, které se zdají být ekologické nebo biologicky rozložitelné, ale ve skutečnosti mohou být tato tvrzení zavádějící. Takové obaly mohou vyžadovat specifické podmínky, například průmyslové kompostování, aby se skutečně rozložily, a pokud tyto podmínky nejsou splněny, mohou přispívat ke znečišťování životního prostředí.
Při posuzování tvrzení společnosti o jejích výrobcích je důležité zvážit, zda společnost poskytla nějaké důkazy na podporu těchto tvrzení. Může se jednat například o statistiky nebo údaje, které dokazují, jak výrobek prospívá životnímu prostředí. Stejně jako u módních značek, iu potravinářských společností se vyplatí zkontrolovat, zda má firma nějaké certifikáty.
Certifikáty, jako USDA Organic nebo Fair Trade znamenají, že společnost splnila určité normy a požadavky. Pokud se seznámíte s kritérii certifikace, můžete určit, zda se shoduje s vašimi vlastními hodnotami a přesvědčením. V případech, kdy je společnost nejasná nebo neposkytuje důkazy na podporu svých tvrzení, je důležité zpochybnit platnost těchto tvrzení a zvážit alternativní možnosti.